Nezůstávat v klidu

Když studujeme, jsou chvíle, kdy nám kdysi obtížné učení začne dávat smysl a mysl se zklidní více než dříve. Když se rozptýlené myšlenky usadí, cítíme úlevu. Tato zkušenost je cenná. Je ale třeba si všímat i toho, zda se při držení se tohoto klidu neobjeví myšlenka, že už jsme pochopili úplně vše.

Zůstávat v klidu a jasně vidět vlastní mysl není vždy totéž. Učení, které se zdálo jasné, když byla mysl v klidu, může zmizet ve chvíli, kdy nám každodenní život přinese něco, co je proti našemu přání. V takových chvílích se místo pouhé snahy znovu nalézt ten tichý okamžik podívejte na to, čeho se vaše mysl právě teď drží. Praxe nekončí ochranou stavu, kterého jsme již dosáhli.

To, že dokážeme vysvětlit význam slov, neznamená, že se učení v našem životě projevuje přesně tak, jak je. Vedle čtení a porozumění je třeba ověřovat, jak se naše mysl skutečně pohybuje. Studium udržuje živé nikoli znalost mnoha obtížných obsahů, ale všimnutí si jednoho lpění, které dnes vzniklo, a pozorování toho, jak se jím necháváme unášet.

Představte si někoho, kdo myje okno. Jakmile je prach setřen, sklo zprůhlední. Tento člověk je ale pohlcen tím, jak moc sklo září, a nevšimne si zahrady za ním. Když na chvíli zastaví ruku, která utírá, a rozšíří pohled, spatří listy a květiny za sklem. Toto je každodenní obraz použitý k rozvinutí dnešního učení. Snaha vyčistit okno je nutná, ale stojí za to se ptát, zda se nedržíme jen samotného čistého skla.

Existují i chvíle, kdy nás jedno jediné učení náhle hluboce zasáhne. Řeč o náhlém pochopení by se ale neměla chápat tak, že lze vynechat studium a úsilí. Dnešní učení poukázalo i na studium, úsilí a všímavost, které takovému pochopení předcházejí. Místo odkládání praxe v očekávání nějakého okamžiku je důležité skutečně dělat studium, které nám je dnes dáno.

Když mysl zklidní, sledujte, zda se nedržíte toho stavu jako svého vlastního. Když něčemu porozumíte, ověřte, zda toto porozumění pokračuje i v každodenním životě. I ve dnech, kdy se to nedaří, se nevzdávejte toho, abyste se znovu podívali a dál cvičili. Dnešní studium nevede k závěru, že nyní víme vše, ale k malé praxi pozorování mysli právě teď.