Hluboce důvěřovat mysli, která je původně čistá
Dnešní výuka začíná dlouhým hledáním hlubokého významu v jedné větě. Věřit a chápat s hlubokou myslí, že je to vždy čisté, směřuje k důvěře, že původní mysl je již bódhi. Není to jen výzva k dobrému myšlení; je to praxe pevné důvěry v základní místo mysli.
Když se v každodenním životě objeví klam, emoce a reakce, rychle si myslíme, že se mysl zatemnila. Ale jak se naše důvěra prohlubuje, že původní mysl je čistá, postupně vidíme, že pomíjivé myšlenky a situace neznečišťují mysl v jejích kořenech. Je to jako když nebe nezmizí, když přes něj přejde stín mraku.
Tato důvěra nevzniká snadno. Mnich také řekl, že to je pro běžné praktikující velmi obtížná záležitost. Proto se musíme hlouběji a jasněji podívat do své původní přirozenosti, znovu a znovu ji zkoumat a pěstovat sílu tomu místu důvěřovat.
V otevřeném prostoru není vepředu ani vzadu, není sever ani jih a není kam ustoupit. Když hluboce důvěřujeme původnímu místu, žádná situace nás nemůže vytlačit mimo Dharmu. Radostné okamžiky a chvíle, kdy se objeví obtížné reakce, lze znovu považovat za místa cvičení.
Ať už dnes přijde jakákoli situace, snažte se nezapomenout na čistotu původní mysli. I když jste se ještě úplně neprobudili, když důvěřujete a přijímáte každou zkušenost spojenou s místem původní přírody, praxe a štěstí se mohou společně otevřít právě tam.
Důvěra, že původní mysl je bódhi a čistá, není snadná, ale je to hluboké jádro praxe. I když vyvstanou myšlenky a reakce, mysl ve svém kořeni není poskvrněna. Jak se tato důvěra prohlubuje, lze každou situaci přijmout jako místo cvičení a štěstí.
