Když znáte nestálost, neodkládáte dnešní praxi
V buddhismu je nám řečeno, abychom nenechali každý den projít marně a nic nezískali. Je to proto, že uplynulý den není jen čas; je to součást života, která se nevrací.
Když hluboce pociťujeme nestálost, svět se může zdát, jako by byl v plamenech. Čas plyne dál, tělo stárne a jednoho dne se musíme setkat se smrtí.
Cvičení proto není něco, co by se mělo odkládat. V každém okamžiku se o sebe musíme dobře starat, dívat se do mysli a pěstovat si zvyk být vzhůru. Toto je způsob, jak se zachránit v plamenné nestálosti.
Pomíjivost není učení, které má vyvolat strach. Je to spíše učení, které nám umožňuje žít dnešek vzácněji. Když sledujeme, jak se mění roční období a padá listí, můžeme si všimnout, co je třeba nyní udělat.
Dnes si vyzkoušejte malý nácvik péče o mysl. Když si všimnete dechu, uklidníte mysl a prožijete bdělý den, i plynoucí čas se stane cestou studia.
Učení nenechat uplynout den bez ničeho nás probouzí k pomíjivosti. Čas plyne, tělo stárne a svět se může každou chvíli změnit. Neodkládejte tedy praxi; starat se o mysl v každém okamžiku. Když sledujete, jak se roční období mění, nacvičte si dnes alespoň jeden zvyk bdění.