Co jste přečetli, zkoumáte ve vlastní mysli
Když si v knize přečtete o cestě, můžete se dozvědět, kterým směrem jít. Cesta naučená ze slov a cesta ověřená vlastní chůzí však nejsou totéž. Stejné je to, když studujete mysl. I když znáte mnoho dobrých slov, pokud nesledujete, co se skutečně děje ve Vaší vlastní mysli, je těžké ověřit si v životě to, co jste se naučili.
Dnešní učení Vás zve, abyste se ohlédli za rozdílem mezi učením se ze slov a přímou praxí. Písmo je vzácným průvodcem, který ukazuje směr. Je však také třeba vzít tohoto průvodce do rukou a skutečně udělat krok.
Posaďte se na chvíli v tichu. Když se objeví myšlenka nebo Vaše mysl někam odběhne, všimněte si, co Vás táhne s sebou. Není třeba myšlenku násilím zastavovat ani se za ni obviňovat. Okamžik, kdy si to všimnete a podíváte se znovu, je okamžikem, který přenáší Vaše studium do Vašeho života.
Znát slova popisující trápení je něco jiného než všimnout si sebe sama taženého trápením. Beze spěchu sledujte svou mysl takovou, jaká je právě teď, a ověřte si dnešní praxí slova, která jste se naučili.
Číst o cestě v knize je jiné než po ní sami jít. Studium mysli je stejné — poté, co mu porozumíte ze slov, je třeba si je ověřit ve vlastní mysli. Posaďte se na chvíli a sledujte, jak myšlenky vznikají a mysl je tažena pryč. Místo násilného potlačování nebo obviňování sebe sama začněte znovu v místě, kde si to všimnete.
- Začíná to čtením o cestě.
- Sami ji ověříte tím, že po ní půjdete.
- Práce mysli probíhá také krok za krokem.
- Když vznikne myšlenka, všimnete si jí.
- Bez obviňování se podíváte znovu.