První krok praxe začíná jedním nádechem
Dnešní učení, podobně jako první stránka této práce, jasně ukazuje, kde praxe začíná. Naslouchat dobrým vysvětlením je potřebné, ale samotná vysvětlení mysl neprohloubí. Praxe nakonec začíná tehdy, když přímo vidíme a zakoušíme z místa, kde právě sedíme.
Sunim nás učí, abychom z meditace nedělali obtížný nebo zvláštní stav, ale nejprve pozorovali dech, který přichází a odchází, právě takový, jaký je. Vědět, že se nadechujete, když se nadechujete, a vědět, že vydechujete, když vydechujete, je prosté uvědomění, které vrací mysl na toto přítomné místo.
Dívat se na dech neznamená nutit se ke klidu. Znamená to všímat si dechu, který už přichází a odchází, a neztratit ho ze zřetele. Tehdy složité myšlenky pozvolna ustupují a mysl se usazuje, jako někdo, kdo poprvé otevírá cestu.
Proto první krok praxe není daleko. Nezačíná až poté, co pochopíte mnoho slov. Ve chvíli, kdy přímo zaznamenáte tento jediný dech právě teď, dnešní praxe už začala.
Dnes nezůstávejte u vysvětlení; na chvíli se posaďte. Přímo pozorujte nádech a výdech a otevřete denní praxi s myslí začátečníka.
Praxe nezačíná až po pochopení mnoha vysvětlení. Když přímo zaznamenáte jeden dech tam, kde právě sedíte, mysl se vrací do přítomnosti a otevírá se první cesta praxe.