Když mysl nekolísá, svět je viděn správně
Když se mysl nepohupuje sem a tam, můžeme správně vidět krásu světa. Když je mysl otřesena, dokonce i tentýž svět nejprve vyvolá stížnosti, srovnávání, diskriminaci a připoutanost. Ale když je mysl klidná, život takový, jaký je, se začíná objevovat nově.
Seung Sahn sunim učil v tomto duchu: když mysl nekolísá sem a tam, přicházíme vidět krásu tohoto světa a uvědomujeme si, že tento svět je již pravdou.
To neznamená, že pravda existuje pouze na nějakém zvláštním místě. Znamená to, že hory a voda, květiny a vítr a dokonce i jedno obyčejné slovo nebo čin v každodenním životě jsou odhaleny jako místo Dharmy, když je mysl čistá a nehybná.
V Seon buddhismu je probuzení někdy odhaleno velmi obyčejnými a nečekanými slovy. Na otázku: "Co je Buddha?" učitel Seon může odpovědět tak, že ukáže na obyčejný předmět přímo před očima. Toto učení ukazuje, že Buddha není zvláštní objekt daleko, ale může být odhalen na místě tak, jak je, právě teď.
Ale udržet si nehybnou mysl v každodenním životě není snadné. Když nás někdo kritizuje, když se nám něco nedaří nebo když změny ve světě otřásají myslí, snadno nás strhne emoce. Je přirozené, že emoce vznikají, ale praxe neznamená, že slova a činy jsou těmito emocemi uneseny.
Myšlenky vznikají a mizí. Emoce také vznikají a mizí. Pokud jsme stále taženi tímto proudem, mysl se otřese; ale když si toho všimneme a udržíme si svůj střed, svět se postupně jeví jinak.
Dnes, místo abychom obviňovali kolísavou mysl, si můžeme toho kolísání všimnout, nenechat se strhnout myšlenkami a emocemi a vidět pravdu v životě takovou, jaká je.
Když mysl kolísá, zdá se, že kolísá i svět; když je mysl tichá, vše v každodenním životě se jeví jako dharma. Myšlenky a emoce vyvstávají, ale nenechat se jimi táhnout je praxe. Dnes si můžeme všimnout kolísání a žít při zachování svého středu.