Brána se otevírá najednou a praxe pokračuje bez konce

V Korean Seon je fráze Ilcho-jigip Yeoraeji: okamžitě skočit přímo do stavu Tathágaty. Nezůstává u přelézání etap po jedné. Ukazuje přímo na vlastní mysl, aby byla vidět původní příroda. To je důvod, proč je přímé ukazování na lidskou mysl a vidění vlastní přirozenosti stát se Buddhou považováno za ústřední.

Toto učení odbourává myšlenku, že musíme cestovat daleko, abychom se setkali s Buddhou. Původní příroda není něco nově přineseného zvenčí. Když je tato mysl viděna přímo a jasně známa, právě toto místo je již branou probuzení. Síla vidět najednou a zároveň vědět je tady.

Hwaeom tím však nekončí. Hwaeom mluví o dlouhé cestě kultivace: deset vír, deset příbytků, deset praktik, deset zasvěcení, deset důvodů, stejné osvícení a úžasné osvícení. Podstata probuzení je jedna, ale bytosti se liší kapacitou a životními situacemi. Proto i poté, co je vidět původní přirozenost, musí být tento jas plně odhalen v řeči, jednání, vztazích a ve světě.

Náhlé probuzení a postupná kultivace by měly být viděny společně tímto způsobem. Náhlé probuzení znamená okamžitě jasně poznat. Postupná kultivace má vyleštit a ztělesnit tento jas v životě. Z vysokého uvědomění je učení vidět najednou a zároveň dokončit jistě pravdivé. Ale pro obyčejné lidi není snadné toto učení přímo přijímat. Z tohoto důvodu se cesta postupné kultivace a působení bódhisattvy často přibližuje srdci.

Důležité je také to, co se odehrává po probuzení. Pokud již byla mysl jasně viděna, tento jas by neměl zůstat pouze uvnitř nás samotných. Stejně jako sliby Samantabhadra Bodhisattvy se probuzení musí jevit jako činy, které prospívají ostatním a podporují komunitu. Pokud dojde k probuzení, toto probuzení nutně změní podobu života.

Buddhistické projekty a nabídky fungují stejným způsobem. Nejsou majetkem jedné osoby. Shromážděná mysl je myslí každého a shromážděné zásluhy by měly být použity pro každého. Opustit myšlenku: „To jsem udělal já“ a použít podmínky, které se nashromáždily správným způsobem, je akce bódhisattvy.

Proto Seon otevírá bránu probuzení a Hwaeom ukazuje cestu, kterou je toto probuzení plně realizováno v říši dharmy. Cesta nezmizí jen proto, že se brána otevřela. Brána se nevzdálí jen proto, že cesta je dlouhá. Mysl, která nyní vidí přímo, a mysl, která dnes praktikuje jeden krok, nejsou dvě.